aktualizováno: 22.10.2017 18:49:08 

KLUB ČESKÝCH TURISTŮ RAKOVNÍK

TP Putování za mistrem Janem

Putování za Mistrem Janem

Pochod Putování za Mistrem Janem. Poprvé se pochod uskutečnil 9. července 1983. A pořadatelé mu přiřkli pořadové číslo 26. Navázali tak na tradici z počátku dvacátého století kdy bylo v rozmezí let 1899 až 1924 uspořádáno obcí sokolskou 25 Husových poutí na Krakovec (i když poslední doložená pouť v roce 1924 byla na plakátě označena jako 26., zatímco v roce 1919 je správně uváděna 20. pouť)[1]. V roce 1983 měl pochod dvě trasy (17 a 35 km), startovné bylo 5,- Kčs a zúčastnilo se ho celkem 196 pochodníků. Účastníci obdrželi v cíli diplom a ještě neobvyklý suvenýr – dlaždičku s motivem pochodu. Dnes jsou dlaždičky již neodmyslitelnou součástí většiny našich pochodů.

V roce 1988 se vyskytl nečekaný problém. Výročí upálení Mistra Jana Husa bylo na Krakovci spojeno i s proslovy církevních hodnostářů a náš pochod byl uveden na plakátě jako součást těchto církevních oslav. Proto pořadatelům pochodu státní orgány doporučily pochod v roce 1989 neuspořádat. Narychlo tedy vznikl nový pochod s názvem Cestami statečných, který se konal v původním plánovaném termínu (1. července). Jeho trasy vedly na Křivoklát a procházely místy poznamenanými druhou světovou válkou, z ideologického hlediska byly tedy nezávadné. Pochod na Krakovec se tedy oficiálně nekonal, ale zdravé jádro rakovnických turistů si o týden později vyšláplo na Krakovec „jen tak“. Bylo jich 30, na Krakovci si rozdali diplomy a pak pokračovali do Sence, kde narazili sud piva a bylo jim dobře až do pozdních večerních hodin. Podzim roku 1989 přinesl řadu změn, které mimo jiné pochod Putování za Mistrem Janem zachránily. V roce 1990 se již konal bez problémů. Pochod Cestami statečných vznikl sice nechtěně, ale když už byl na světě tak jsme ho také zachovali.

Polistopadové změny způsobily mimo jiné pokles zájmu o různé společenské aktivity
v oblasti využívání volného času, tedy i o turistiku.  Kromě toho neustálým zdražováním jízdného se účast na pochodech, zejména ve vzdálenějších místech, značně prodražovala. Proto začali turisté dávat přednost vícedenním pochodům. Bylo stále složitější zvyšovat nebo alespoň udržet počty účastníků z minulých ročníků. Na tuto situaci jsme museli zareagovat i my a proto jsme v roce 1992 oba pochody spojili v jeden dvoudenní etapový pochod, konaný vždy počátkem července na výročí upálení Mistra Jana Husa. Zároveň jsme se pokusili zlepšovat i další služby turistům. Díky dobrému zázemí v rakovnické sokolovně, jsme mohli nabídnout i ubytování ve vlastních spacích pytlích a postupem času i snídaně a občerstvení v bufetu U Jeňýka. Jeňýk si postupem času vybudoval stálou klientelu a můžeme říci, že část turistů k nám přiláká právě on. V roce 1999 jsme pak pochod uspořádali poprvé jako čtyřdenní. Využili jsme tak spojení víkendu a dvou státních svátků. Také jsme zařadili pochod do českého kalendáře IVV, a kromě pěších tras jsme účastníkům nabídli i plavání IVV na 300 metrů. Rozšíření pochodu na více dnů se setkalo s velkým zájmem zejména u turistů ze vzdálenějších míst. Protože nám zároveň přálo i počasí, mohli jsme přivítat i rekordní počet účastníků celkem 643.[2] Největší byla účast hned první den tj. v sobotu 3. července, kdy na naše trasy vyrazilo 216 pochodníků. Ale ani v dalších dnech nebyla účast malá, protože až do úterý se každý den na trasy vydalo 130 – 150 lidí. Dobrá zkušenost z roku 1999 nás vedla
k tomu, že jsme i v dalších letech počty dnů u tohoto pochodu rozšiřovali. V roce 2001 byl proto pochod opět čtyřdenní a v letech ....... dokonce pětidenní. A tak se stal pochod Putování za Mistrem Janem naší „vlajkovou“ lodí mezi ostatními pochody.



[1] Materiály SOkA Rakovník. Fond“ Plakáty-různé, karton 3.

[2] Do celkového počtu účastníků se u vícedenních pochodů počítají účasti za každý den zvlášť. Např. pokud se někdo zúčastnil všech čtyř dnů je v celkovém počtu zahrnut 4x.

 


TOPlist